Co je dekantace a jaké víno mám dekantovat před podáním?

Dekantace není ničím jiným, než provzdušněním vína.Tzv.“ Harmonizace vína“ před podáváním. Správně provedená dekantace simuluje u vína proces stárnutí působením vzduchu a harmonizuje jak vůni, tak chuť vína.

Co se týče vín určených k dekantaci bude seznam obšírnější. Musíme si uvědomit, že jste spousty odrůd obsahující vysoké hodnoty taninu. Mezi ně se řadí mnoho italských odrůd jakými jsou Sangiovese nebo Nebbiolo. Stejně tak se dekantují i bílé odrůdy, například ty francouzské, školené na dubových sudech. Jaké víno budete dekantovat koneckonců můžete zvážit a zkusit vyhodnotit i vy. Otevřete si láhev vína, otestujte a nechte dalších 12 hodin stát. Po této době ochutnejte znova a porovnejte s chutí prvního testovaného vzorku těsně po otevření. Pokud je víno otevřenější a komplexnejší, znamená to, že mohlo ale nutně nemuselo projít dekantací. Dekantace Vám vlastně umožní pít vaše víno v plné kondici chvíli po otevření a předcházíte tím o zklamání z produktu při nesprávném servírování. Kdo má čas, otevře si láhev ráno a večer či později servíruje.

Co to v tom vínu plave?

Vinný kámen se může tvořit v bílém, růžovém i červeném víně formou krystalků či jemného sedimentu. Poučení wineloveři už vědí, že je zcela neškodný. Jeho vysrážení předchází reakce kyseliny vinné s draslíkem za určitého pH a teploty.

Správné skladování vína může výrazně ovlivnit tvorbu vinného kamene. Bílá vína by měla být proto skladována v rozmezí 13 až 15,5 °C a vychlazena na 7 až 9 °C (v závislosti na odrůdě) těsně před podáním, aby se zabránilo tvorbě krystalů vinného kamene. Vinný kámen není jen odpad, má totiž široké využití. Jeho surová forma se shromažďuje a čistí za vzniku bílého kyselého prášku bez zápachu, který se dále používá pro kuchařské (kypřicí prášek do pečiva) a jiné domácí účely (čistidla). Uplatnění má i v medicíně a chemii. Takže se není čeho bát, je nezávadný.

Jaké víno vybrat?

Záleží na tvých preferencích a představě kolik zážitků si za své peníze chceš odnést. Někdo preferuje bílá, lehká a svěží. Někdo zase červená, těžší s animálními tóny. Jeden to má zkrátka tak a druhý onak…na to jsme přihlédli a o tom celém je vlastně i náš projekt Life is Wine, u kterého ti tato starost a otázka „vyberu dobře“ odpadá, jelikož všechnu tu „černou“ práci jsme odvedli za tebe. Doslova jsme se brodily „patokem“ abychom vybrali těch pár vyvolených, který ti budeme několikrát do roka aktualizovat. To aby si každý jeden, vybral to své.

Stálicemi pak budou produkty, signature brand „life is wine“, který ti bude přinášet několik rozličných vín, které projdou naši nezkreslenou a objektivní kontrolou. Budou pocházet především od maloproducentů. Kterým koneckonců i mi pomůžeme s kůží na trh. Takže ať už si u nás vybereš jakékoliv víno, můžeš si být jistý, že dostaneš z dané kategorie opravdu skvělý zážitek za skvělou cenu.

Korek nebo šroubovací uzávěr?

Šrouby se dost odsuzují. Neví se přesně proč, ale asi to odstartovala kauza v roce 1985, kdy se v i, jinak špičkových a drahých rakouských vínech objevila při testech látka diethylenglykol. Tedy „nemrznoucí směs“. Tato událost tehdy zdecimovala Rakouské vinaře, kterým trvalo téměř 25 let, než si svou důvěru u klientů znova vydobyly.

Dnes se se šroubovacím uzávěrem potkáme i u vín přesahujícím ceny 100 euro.

Šroubovací uzávěr také ve většině případech uvidíme na perlivých, růžových nebo všeobecně mladých vín s nižším potenciálem zrání. Takové víno v žádném případě není méně kvalitní, jen se při jeho technologickém zpracování zamýšlelo, aby bylo mladé, svěží a právě proto mělo přijít pod tento uzávěr. Korek se naopak více či méně používá u vín, jehož potenciál zrání sahá daleko za 2 roky. Tak či onak, můžeš podle toho poznat jaké víno bylo zamýšleno pít mladé a jaké už ne. Víno pod uzávěrem z roku 2018 už dnes většinou opravdu pít nechceš.